Pojištění nemovitostí

Kategorie Aktuality | 0

Historie pojištění je na území dnešní České republiky doložena od konce 17. století. K nejstarším druhům „pojištění“ patří pojištění proti požárům.

Proto se ve městech již od středověku začaly postupně vytvářet podmínky pro pravidelné vybírání příspěvků od různých cechů a podobně, jakož i pro jejich čerpání v případě škody požárem vzniklé.

Jak šel čas

Přípravy k založení první soukromé vzájemné pojišťovny pro Čechy byly zahájeny již v roce 1823 za podpory nejvyššího purkrabího – hraběte z Kolowrat. První vzájemná pojišťovna na území Čech pak byla založena v roce 1827. Rozvoj a vznik dalších pojišťoven se datuje až do druhé poloviny 19. století a byl důsledkem rychlého rozvoje podnikatelských aktivit. K nejvýznamnějším ústavům v té době patřily Asekurační spolek cukrovarníků Praha, Pražská městská pojišťovna, Vzájemná pojišťovací banka Slávie, Pojišťovna Praha a První česká zajišťovací banka.

Do roku 1945 působilo v bývalém Československu více než 700 pojišťoven. Říjnovým dekretem z roku 1945 došlo ke znárodnění soukromého pojišťovnictví zestátněním. V roce 1947 byl již počet pojišťoven omezen na pět a s platností od 1. ledna 1948 byl vytvořen jediný pojišťovací ústav – Československá pojišťovna, n. p. se sídlem v Praze. V roce 1958 pak začleněním První české zajišťovací banky vznikla Státní pojišťovna, pojišťovací a zajišťovací podnik, která v této monopolní formě působila v Československu až do roku 1969, kdy došlo k jejímu rozdělení na dvě části – Českou státní pojišťovnu v Praze a Českou státní pojišťovnu v Bratislavě, obě řízené tehdejším ministerstvem financí. K rozbití jejich monopolního postavení a otevření trhu došlo až po více než dvaceti letech na základě změny politické situace v naší zemi po roce 1989.

Pojištění nemovitosti

Vlastnictví nemovitosti představuje i odpovědnost za majetek a záchovnou péči o něj a předcházení rizikům spojených s jeho užíváním a provozem. Stejnou pozornost jako plánování a provádění oprav a údržby nemovité věci by měl vlastník nemovitosti věnovat i jejímu odpovídajícímu pojištění.

Způsob a rozsah pojištění upravuje vždy pojistná smlouva, jejíž přílohou bývají zpravidla pojistné podmínky vybraného pojistitele. Je třeba mít na paměti, že ne vždy odpovídají sjednané podmínky pojištění nemovitosti obecným zvyklostem (je např. vyloučeno riziko povodně, apod.) a proto je při hodnocení způsobu pojištění vždy nutné vycházet ze sjednaných pojistných podmínek konkrétní nemovitosti.

Rizika sjednávání pojištění

Při sjednávání pojištění je důležité správně stanovit pojistnou částku, na kterou bude nemovitost pojištěna. Bude-li sjednaná pojistná částka nižší, než je skutečná hodnota pojištěné nemovitosti, může dojít k situaci, kdy pojistitel (pojišťovna) může v rámci likvidace škody namítnout podpojištění nemovitosti, v důsledku čehož může dojít i ke krácení plnění ze strany pojistitele. Sjedná-li si vlastník nemovitosti pojištění nemovitosti v hodnotě například 5 mil. Kč s pojistnou částkou ve výši například 1 mil. Kč a dojde-li k pojistné události – škodě ve výši 100 tisíc korun, pak může pojistitel (bez přihlédnutí ke spoluúčasti) při uplatnění námitky podpojištění nemovitosti plnit jen do výše 20 % nákladů (20 tisíc Kč).

Zde je třeba poznamenat, že pozemek nemá na reálnou hodnotu nemovitosti vliv, neboť zůstává vlastníkovi nemovitosti i při totální škodě na nemovitosti. Naopak umístění nemovitosti, tj. poloha pozemku, může hrát výraznou roli pro stanovení výše pojistného, v krajním případě může učinit nemovitost nepojistitelnou (např. umístění v blízkosti vodního toku).

Co je důležité v pojistné smlouvě nevynechat

U pojištění nemovitostí se zpravidla vychází z nové hodnoty nemovitosti, tj. ze zjištění, kolik by stálo její postavení ve stejných parametrech v případě totální škody, kdy by bylo třeba postavit novou nemovitost. Jde tedy o cenu stavebních materiálu a prací vynaložených na uvedení nemovitosti do stavu před škodou. Někteří pojistitelé vycházejí ze zjištění tržní hodnoty určené buď podle klíče / kalkulátoru pojistitele nebo znalce v oboru oceňování nemovitostí.

V rámci pojištění nemovitosti je nejpodstatnější pojistit rizika živelných nebezpečí, vichřice, povodní a záplav, krupobití, tíhy sněhu, apod. Častým doplněním bývá pojištění odcizení, zejména stavebně technických součástí nemovitostí, a vandalismu. Rozšířením pak může být pojištění speciálních škod, například skel či technických zařízení budovy (týká se hlavně bytových domů – například výtahy a výtahové stroje).

Výše pojistného a aktualizace smlouvy

Roční výše pojistného je vypočtena příslušnou sazbou pojistitele z pojistné částky. Výše pojistného je ovlivněna nejen výší pojistné hodnoty nemovitosti, ale také dalšími sjednanými podmínkami, například sjednáním spoluúčasti pojištěného či limitů pro jednotlivé druhy pojistných rizik.

Důležitou součástí pojištění nemovitosti by měla být i pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, ve které je zapotřebí reagovat na případné zhodnocení nemovitosti. Idea úspory na pojistném zachováním parametrů pojištění původní nemovitosti může v případě zvýšení ceny nemovitosti, například v důsledku její rekonstrukce, vést s odstupem času ke krácení plnění pojistitele v rámci likvidace pojistné události. Úspora v řádu několika desítek či stovek korun ročně pak může znamenat krácení plnění v podstatně vyšším řádu. Podobně je třeba dbát i na další změny sjednaného pojištění, například na změnu  osoby vlastníka nemovitosti, pojistníka či způsobu platby pojistného.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB