Hlavní změnou nové vyhlášky je především změna poměru základní složky, která činí 30 –50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
Dále změna v rozdílech v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy, které nesmí překročit u příjemců služeb spodní hranici 20 % a horní hranici 100 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Při překročení některé stanovené hranice provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody způsobem uvedeným ve vyhlášce, ale pouze u těch příjemců služeb, u nichž k překročení došlo. U ostatních příjemců služeb se vychází z náměrů.
Jedná se o prováděcí předpis k zákonu, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Vyhláška ruší stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
Vyhláška byla ve Sbírce zákonů vyhlášena pod číslem 269/2015 Sb.
Zdroj: MMR
