Možnosti zastavění pozemku a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu

Kategorie Aktuality | 0

Možnosti zastavění a využití pozemku řeší zejména stavební zákon č. 183/2006 Sb., a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Pozemek musí být vždy vymezen tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, základovými poměry a realizací umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Zároveň na stavebním pozemku musí být vyřešeno:

·      umístění odstavných a parkovacích stání,

·      nakládání s odpady a odpadními vodami,

·      vsakování, zadržování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných a zpevněných ploch.

Ke každé stavbě rodinného domu nebo pro rodinnou rekreaci musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.

Možnosti zastavění upravuje územní plán a regulační plány, které pořizuje obec.

Územní plán je zpracován pro území obce a vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména:

·         zastavitelné plochy (plochy, v nichž lze umísťovat, povolovat a realizovat stavby),

·         plochy přestavby,

·         plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření (které lze následně vyvlastnit).

Územní plán dále stanovuje podmínky pro využití ploch, zároveň může stanovovat například výškovou či plošnou regulaci zástavby, její charakter a strukturu.

Regulační plán  se zpracovává jen pro část obce a je mnohem podrobnější. Základní jednotkou regulačního plánu je pozemek.

Regulační plán v řešené ploše zejména stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí.

 Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území.

Vzájemné odstupy staveb podle § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění (vyhláška č. 268/2009 Sb. § 11 a 13) a na zachování kvality prostředí.

Odstupy musí umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technickou vybavenost

Volný prostor mezi rodinnými domy nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.

Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Volný prostor staveb pro rodinnou rekreaci nesmí být menší než 10 m.

Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů.

Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.

S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; kromě budov v prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Odstupy na základě požární ochrany zákon č. 133/1985 Sb. a vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb

Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na:

·      odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor,

·      zdroje požární vody a jiného hasiva,

·      vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením,

·      přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku,

·      zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany.

Připojení staveb na sítě technického vybavení

Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na:

·      vodní zdroj nebo vodovod;

·      rozvod vody pro hašení požárů;

·      zařízení pro zneškodňování odpadních vod, nebo napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu;

·      sítě potřebných energií;

·      sítě elektronických komunikací.

Zdroj: ČKAIT, portalobydleni.cz