Lze pronajmout společný prostor v domě?

Kategorie Aktuality | 0

Spoluvlastníci mají právo rozhodovat o hospodaření se společnou věcí, tedy také mohou schválit pronájem společné části domu.

Jedná se podle § 10 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o uzavření smlouvy o nájmu společných částí, kde není výslovně stanovena kompetence shromáždění. Vzhledem k tomu, že tato kompetence nevyplývá ani z § 1208 NOZ, mohla by být smlouva uzavřena pouze na základě rozhodnutí statutárního orgánu, pokud by kompetence k uzavírání smluv shromážděním nevyplývala z vlastních stanov společenství.

Ve stanovách je taktéž stanoven požadavek na hlasovací kvorum. Pokud kvorum uvedeno není, postačuje k rozhodnutí o nájmu společných částí souhlas nadpoloviční většiny hlasů vlastníků přítomných na shromáždění.

Doporučujeme rozhodnout na shromáždění vlastníků, tak aby se statutární orgán vyhnul případným nedorozuměním s vlastníky – co se týká ceny, doby nájmu apod.

Příjmy z nájemného ze společných prostor (např. příjmy z pronájmu pozemku, sušárny pronajímané jako sklad, z pronájmu štítové stěny jako reklamní plochy atd.) a ostatní příjmy plynoucí ze společných prostor (např. příjmy z práva umístit telekomunikační či reklamní zařízení na domě atd.) nejsou výnosem SVJ a tudíž nejsou předmětem daně u SVJ.

Nájemné či obdobný příjem je sice zpravidla poukazován na bankovní účet SVJ, to však ještě neznamená, že mu „patří“. V uvedených případech se vždy jedná o příjem vlastníků jednotek a rozděluje se mezi ně v poměru jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

Tomu musí  odpovídat i způsob účtování v SVJ – nikoliv ve výnosech, ale jako závazek vůči vlastníkům jednotek. Ti samozřejmě nemusejí trvat na vyplacení svého podílu na uvedených příjmech, ale mohou je ponechat po schválení shromáždění vlastníků na účtu SVJ jako mimořádný příspěvek na správu domu.

To je však nezprošťuje povinnosti zahrnout příslušnou částku do svých zdaňovaných příjmů.

Samotné zdanění tohoto příjmu však závisí na ostatních příjmech konkrétního člena SVJ. Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (a současně i povinnost zdanit příjem z pronájmu) totiž nevzniká, například pokud:

  • člen SVJ po celý rok pobíral pouze příjmy od  jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (zaměstnavatelů); podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných srážkovou daní) a jeho ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až 10  nepřesáhly částku 6 000 Kč
  • celkové roční příjmy člena SVJ, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15000 Kč (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaňovaných srážkovou daní).
  • odlišná situace nastává u osob, které musí z jakéhokoliv důvodu daňové přiznání podat (např. osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby se dvěma souběžnými pracovními poměry). V takovém případě ke zdanění příjmu z pronájmu u vlastníků jednotek dochází.

 

Nenašli jste co jste hledali? Pošlete nám Váš dotaz na 100sprava@100sprava.cz